Přihlášení
Login

Heslo


Poslední komentáře

Květná neděle B

Autor: Marta Sedláčková
Publikováno: středa, 5. duben 2006 @ 13:57:45

Izajáš 50, 4-9a; Žalm 31, 9-16 a 118, 1n.19-24; Filipským 2,5-11 a Marek 11,1-11 nebo Jan 12,12-16

Izajáš 50, 4-9a

Oddíl je součástí izajášovské písně o služebníku, "starozákonního evangelia". Jádrem oddílu je výpověď: "Panovník Hospodin je moje pomoc, proto nemohu být potupen". Být Hospodinovým služebníkem není ochrana před utrpením, naopak, někdy se s tímto úkolem snad až jakoby pojí. Tvář člověka však není z křemene a nikdo nemá rád plivance ve tváři. Nijak jinak by se to nedalo vydržet, než ve věrnosti Hospodinu. A není to žádná nadutost nebo pýcha, pokud prorok vyznává, že Hospodin je jeho pomoc, že stojí při něm.

Moje maminka mě učila: "Moudřejší ustoupí. A Bůh to všechno zná, jak to doopravdy je." Doteď se rozčiluji, když zjišťuji, že moudřejší dostává přesto přes držku. "Ústup" moudrých je totiž v "neuhýbání zpět" (i před plivanci), v pevném postoji - mají totiž úkol a poslání (verš 4).

Izrael si dovolil tyto verše vztáhnout na svůj úkol ve světě. Církev vztahovala tyto verše o trpícím služebníku tradičně na Ježíše Krista. Jestliže následujeme Krista, pak náš úkol není v útěku ani v pomstě, ale ve vytrvalosti a víře, ve které vyznáváme: "Blízko je ten, jenž mi zjedná spravedlnost."


Žalm 31, 9-16

Píseň ohroženého člověka. Přes všechno je lidská budoucnost v Božích rukou. Tak jistě, jako začíná vybraný oddíl slovy "Nevydal jsi mě do rukou nepřítele...".


Žalm 118, 1n.19-24

Radostný žalm, opěvující Hospodinův spásný zásah. Pokud prodloužíme oddíl až k verši 26, dostáváme píseň, o které s trochou nadsázky můžeme říci, že ji zpíval lid vítající Ježíše vjíždějícího na oslu do Jeruzaléma. Žalm pravděpodobně formoval evangelijní podání Ježíšova vjezdu.


Filipským 2,5-11

Známý christologický hymnus "Způsobem bytí byl roven Bohu..." oslavnou formou propojuje SZ a NZ čtení a jejich témata: oslavu a utrpení. Způsob služebníka a poslušnost Bohu je cestou k vyvýšení.


Marek 11,1-11 nebo Jan 12,12-16 - Vjezd do Jeruzaléma

Marek podává v 11. kapitole sled Ježíšových prorockých činů - vjezd do Jeruzaléma, prokletí fíkovníku a očištění chrámu. Samo o sobě jsou to happeningy nebo rovnou výtržnosti, kterými by na sebe jen upozorňoval. Po vzoru proroků však takové činy odkazují dále, za svůj prvotní šokující účinek (platí zejména pro "nepřijatelné" proklínání nebo čistku v chrámě). Je to herecky provedené podobenství.

Jan při té příležitosti uvádí, že učedníci tomuto prorockému činu nerozumí, nechápou jeho souvislosti (naplnění sz proroctví). Oči se jim otevírají až ve chvíli Ježíšova oslavení.


Pro oboje podání je příznačné, že pracují se starozákonními proroctvími. Některá přímo citují, na jiná narážejí, další přidávají vykladači. Hora oliv (Za 14,4), přivázané oslátko (podle Gn 49,11 Justin Martyr míní, že bylo přivázáno k vinné révě), osličí mládě (Za 9,9 příchod krále sedícího na oslátku), citace resp. reflexe žalmů (žalmy 118,25n; 148,1). Podle Pokorného je patrný od Marka k Matoušovi (a dále k Justinovi) důraz na naplňování proroctví. Z toho vyvozuje, že nejde v tomto příběhu pouze o historizaci SZ motivů, ale o záznam opravdové události. Pro Mk je každopádně důležité, že se vše děje podle Ježíšova plánu, on je strůjcem - ví dokonce, jaká bude komplikace se získáním osla (případně později, koho učedníci potkají, až půjdou chystat do Jeruzaléma večeři).

Rabbi jedoucí na oslu je zjev běžný. Co se děje ve chvíli, kdy je přijíždějící vnímán jako král?

  •  zjednodušené pojetí - Ježíš chce obsadit Jeruzalém, vjíždí triumfálně do svého města.
  •  je to již interpretace (lidu) - vidí naplnění Zachariášova proroctví (9,9) a považuje to za signál k zásahu Hospodina, začátek kosmické proměny, přichází nový věk ("přicházející království našeho otce Davida"). Tak jako vidí v Ježíši syna Davidova slepý Bartimaios, nyní pokládá dav důraz na vnější uskutečnění jeho vlády.
  • interpretace Ježíšova je více "ironická" - nebo lépe řečeno vícesmyslná. Opravdový král by do Jeruzaléma přijížděl na koni, kdyby ho chtěl obsadit. Příjezd na oslu je parodie mocenského ovládání všeho druhu. Zároveň nemůže nemyslet na zaslíbení, která s "Člověkem na oslu" počítají. Tak ho vnímá i zástup, když mu kladením plášťů na cestu vzdává hold. Přesto musí být i toto "biblické" vnímání korigováno tím, co nastane posléze v Jeruzalémě, jak celá událost vyvrcholí v kříži - jako takový korektiv slouží i dnešní Iz čtení a žalm 31. Jde jakoby o dvojí "parodii".

Dav se tu tedy spíše "náhodou" než vyznavačským gestem stává hlasem Božím (později se dav zas stane hlasem ďábelským, když křičí "Ukřižuj!"). Že porozumění situaci není snadné ani pro vlastní Ježíšovy učedníky ukazuje Janovo podání, kde veškeré narážky na SZ předpovědi učedníci nechápou a nespojují si je s momentálním dějem.

Podstatné (a v Janově verzi výslovné) je pochopení tohoto prorockého činu učedníky až v souvislosti s Ježíšovým oslavením (tak J 12,16) - tzn. s jeho smrtí a vzkříšením. Nebyl takový král, jakého si představoval dav, přesto se dav nemýlil, když ho oslovoval a oslavoval jako krále.

Homileticky - narativně by se tento dvojí zvrat dal využít tak, že by se oddíl (prodloužený alespoň v narážkách na celé pašije a vzkříšení) podal z pohledu "jednoho z davu", který dvakrát (ne-li víckrát) musí korigovat svou interpretaci toho, jak Ježíše vnímá ("král - nekrál - přece král"). Z velikonoční perspektivy (tedy již poučené, vědoucí) o tom mluví hymnus ve Fp z epištolního čtení.

Triumfální vjezd do Jeruzaléma končí u Mk prohlídkou chrámu a cestou zpět z města, do Betanie. Trochu miniaturní zakončení po takovém halasu, vnucuje se myšlenka obhlídky místa zítřejšího konfliktu; snad je to ukázka toho, jak vlastně nenápadně začíná Ježíšovo vládnutí (nad chrámem, nad Jeruzalémem). Nečteme ani o žádném ohlasu mezi Jeruzalémskými obyvateli. Hlavními svědky jsou posluchači evangelia - ti si mají uvědomit veškeré možné souvislosti Ježíšova panování.


Témata


  • splnění SZ proroctví (co je vlastně naplnění, jakým způsobem splňuje Ježíš zaslíbení?).
  • těsná souvislost mezi slávou a utrpením
  • Ježíšovo kralování - v bohoslužbách se připojit k jásajícímu davu a zároveň nahlédnout na "jinakost" kralování - vhodné třeba pro rodinnou neděli a převyprávění pašijního příběhu pro děti
  • možnost pochopit a uchopit správně Ježíšovy činy (i ty předpověděné a zaslíbené) pouze z perspektivy umučeného a oslaveného Krista





25. květen 2019
sobota po 5. neděli velikonoční
Aktuálně
5. 1. 2019 @ 12:41
9. 11. 2018 @ 16:59
3. 4. 2018 @ 8:46
21. 9. 2017 @ 17:26
21. 4. 2015 @ 15:30
30. 3. 2015 @ 9:25
28. 3. 2014 @ 10:07
31. 1. 2014 @ 10:22
10. 1. 2014 @ 15:18
16. 12. 2013 @ 15:49

<< 2019 >>
<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    
Nadcházející události