3. svátek vánoční (nebo sv. Jan Evangelista, 27. 12)

Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. To píšeme, aby naše radost byla úplná.

Hospodin kraluje! Zajásej, země, raduj se, ostrovů množství!
Oblak a mrákota jsou kolem něho, spravedlnost a právo jsou pilíře jeho trůnu.
Hory se před Hospodinem jako vosk taví, před Pánem veškeré země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost a všechny národy vidí jeho slávu.
Pro spravedlivého je zaseto světlo, radost pro ty, kteří mají přímé srdce.
Radujte se, spravedliví, z Hospodina, vzdejte chválu tomu, co připomíná jeho svatost!

Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.