29. prosinec
Římskokatolický lekcionář
První čtení - 1J 2:3-11
Podle toho víme, že jsme ho poznali, jestliže zachováváme jeho přikázání.
Kdo říká: ‚Poznal jsem ho‘, a jeho přikázání nezachovává, je lhář a není v něm pravdy.
Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdě v něm láska Boží dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, že v něm jsme.
Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít tak, jak žil on.
Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli.
A přece vám píšu přikázání nové - vždyť se stalo skutečností v něm i ve vás, že tma ustupuje a pravé světlo již svítí.
Kdo říká, že je v světle, a přitom nenávidí svého bratra, je dosud ve tmě.
Kdo miluje svého bratra, zůstává ve světle a není nikomu kamenem úrazu.
Kdo nenávidí svého bratra, je ve tmě a ve tmě chodí; neví, kam jde, neboť tma mu oslepila oči.
Mezizpěv - Ž 96:1-3,5-6
Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívej Hospodinu, celá země!
Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den ze dne jeho spásu,
vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech,
Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a lesk v svatyni jeho.
Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den ze dne jeho spásu,
vypravujte mezi pronárody o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech,
Všechna božstva národů jsou bůžci, ale Hospodin učinil nebe.
Před jeho tváří velebná důstojnost, moc a lesk v svatyni jeho.
Evangelium - L 2:22-35
Když uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina -
jak je psáno v zákoně Páně: ‚vše, co je mužského rodu a otvírá život matky, bude zasvěceno Hospodinu‘ -
a aby podle ustanovení zákona obětovali dvě hrdličky nebo dvě holoubata.
V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním.
Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše.
A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon,
vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:
„Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova,
neboť mé oči viděly tvé spasení,
které jsi připravil přede všemi národy -
světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael.“
Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat
- i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí.“