pátek 8. týdne v mezidobí
Římskokatolický lekcionář
První čtení - Sir 44:1,9-13
I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak.
Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
Bůh také řekl: „Zazelenej se země zelení: bylinami, které se rozmnožují semeny, a ovocným stromovím rozmanitého druhu, které na zemi ponese plody se semeny!“ A stalo se tak.
Země vydala zeleň: rozmanité druhy bylin, které se rozmnožují semeny, a rozmanité druhy stromoví, které nese plody se semeny. Bůh viděl, že to je dobré.
Byl večer a bylo jitro, den třetí.
Mezizpěv - Ž 149:1-6a,9b
Haleluja. Zpívejte Hospodinu píseň novou, jeho chválu v shromáždění věrných!
Ať se Izrael raduje ze svého Tvůrce, ať synové Sijónu jásají nad svým Králem,
ať tanečním rejem chválí jeho jméno, ať mu pějí žalmy při bubnu a při citaře.
Hospodin má ve svém lidu zalíbení, pokorné oslaví spásou.
Věrní ať jásají v slávě, ať plesají na svých ložích.
Ať svým hrdlem vyvyšují Boha, s dvojsečným mečem v svých rukou,
aby na nich vykonali soud, jak o tom psáno. Je to čest pro všechny jeho věrné. Haleluja.
Ať se Izrael raduje ze svého Tvůrce, ať synové Sijónu jásají nad svým Králem,
ať tanečním rejem chválí jeho jméno, ať mu pějí žalmy při bubnu a při citaře.
Hospodin má ve svém lidu zalíbení, pokorné oslaví spásou.
Věrní ať jásají v slávě, ať plesají na svých ložích.
Ať svým hrdlem vyvyšují Boha, s dvojsečným mečem v svých rukou,
aby na nich vykonali soud, jak o tom psáno. Je to čest pro všechny jeho věrné. Haleluja.
Evangelium - Mk 11:11-26
Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s dvanácti do Betanie.
Když vyšli druhého dne z Betanie, dostal hlad.
Spatřil z dálky fíkovník, který měl listí, a šel se podívat, zda na něm něco nalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, než listí, neboť nebyl čas fíků.
I řekl mu: „Ať z tebe již na věky nikdo nejí ovoce!“ Učedníci to slyšeli.
Přišli do Jeruzaléma. Když vešel do chrámu, začal vyhánět prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků a stánky prodavačů holubů;
nedovoloval ani to, aby někdo s čímkoliv procházel nádvořím.
A učil je: „Což není psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby pro všechny národy‘? Vy však jste z něho udělali doupě lupičů.“
Velekněží a zákoníci to slyšeli a hledali, jak by ho zahubili; báli se ho totiž, protože všechen lid byl nadšen jeho učením.
A když nastal večer, vyšel Ježíš s učedníky z města.
Ráno, když šli kolem, uviděl ten fíkovník uschlý od kořenů.
Petr se rozpomenul a řekl: „Mistře, pohleď, fíkovník, který jsi proklel, uschl.“
Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha!
Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni do moře‘ - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě poprosíte, je vám dáno a budete to mít.
A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.“
+Jestliže však vy neodpustíte, ani váš Otec, který je v nebesích, vám neodpustí vaše přestoupení.