Sobota po sv. Duchu (kvatembrová) C
Ekumenický lekcionář (RCL)
První čtení - Př 4:1-9
Synové, slyšte otcovské kárání, pozornost věnujte poznávání rozumnosti.
Vždyť jsem vám předal výborné znalosti, moje učení neopouštějte:
Když jsem byl jako syn u svého otce, útlý jedináček při své matce,
on mě vyučoval, říkával mi: „Drž se celým srdcem mých slov, dbej na mé příkazy a budeš živ.
Získej moudrost, získej rozumnost. Na výroky mých úst nezapomeň, neodchyl se od nich.
Neopouštěj ji, bude tě střežit. Miluj ji, bude tě chránit.
Počátek moudrosti je: Snaž se získat moudrost, za všechno své jmění získej rozumnost.
Obklop se jí, vyvýší tě; oslaví tě, když ji obejmeš.
Vloží ti na hlavu půvabný věnec, ozdobnou korunu ti předá.
Mezizpěv - Ž 8
Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
všechen brav a skot a také polní zvířata
a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
všechen brav a skot a také polní zvířata
a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
Evangelium - L 2:41-52
Každý rok chodívali jeho rodiče o velikonočních svátcích do Jeruzaléma.
Také když my bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích obyčejem.
A když v těch dnech všechno vykonali a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to jeho rodiče věděli.
Protože se domnívali, že je někde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými příbuznými a známými.
Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalémě.
Po třech dnech jej nalezli v chrámě, jak sedí mezi učiteli, naslouchá a dává jim otázky.
Všichni, kteří ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpovědí.
Když ho rodiče spatřili, užasli a jeho matka mu řekla: „Synu, co jsi nám udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
On jim řekl: „Jak to, že jste mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc mého Otce?“
Ale oni jeho slovu neporozuměli.
Pak se s nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka uchovávala to vše ve svém srdci.
A Ježíš prospíval na duchu i na těle a byl milý Bohu i lidem.