Pátek po sv. Duchu (kvatembrový) C
Ekumenický lekcionář (RCL)
První čtení - Př 3:19-26
Hospodin moudrostí založil zemi, nebesa upevnil rozumností,
propastné tůně se jeho věděním rozpoltily a mraky vydaly krůpěje rosy.
Můj synu, ať toto ti nesejde z očí. Zachovej si pohotovost a důvtip.
To dá tvé duši život a milost tvému hrdlu.
Tehdy půjdeš bezpečně svou cestou, tvá noha se neporaní.
Ulehneš-li, nebudeš se strachovat, ulehneš a příjemný bude tvůj spánek.
Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky.
Hospodin bude po tvém boku, bude střežit před pastí tvou nohu.
Mezizpěv - Ž 8
Pro předního zpěváka podle gatského způsobu. Žalm Davidův.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
všechen brav a skot a také polní zvířata
a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi! Svou velebnost vyvýšil jsi nad nebesa.
Ústy nemluvňat a kojenců jsi vybudoval mocný val proti svým protivníkům a zastavil nepřítele planoucího pomstou.
Vidím tvá nebesa, dílo tvých prstů, měsíc a hvězdy, jež jsi tam upevnil:
Co je člověk, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se ho ujímáš?
Jen maličko jsi ho omezil, že není roven Bohu, korunuješ ho slávou a důstojností.
Svěřuješ mu vládu nad dílem svých rukou, všechno pod nohy mu kladeš:
všechen brav a skot a také polní zvířata
a ptactvo nebeské a mořské ryby, i netvora, který se prohání po mořských stezkách.
Hospodine, Pane náš, jak vznešené je tvoje jméno po vší zemi!
Druhé čtení - Ef 4:1-6
Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo,
dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví. Snášejte se navzájem v lásce
a usilovně hleďte zachovat jednotu Ducha, spojeni svazkem pokoje.
Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni;
jeden je Pán, jedna víra, jeden křest,
jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.