Pondělí po 7. neděli velikonoční B

Áron tak bude nosit jména synů Izraele na náprsníku Božích rozhodnutí na svém srdci, kdykoli bude vstupovat do svatyně, aby je ustavičně připomínal před Hospodinem. A ty vložíš do náprsníku Božích rozhodnutí posvátné losy urím a tumím; budou na srdci Áronově, kdykoli bude předstupovat před Hospodina. Áron bude ustavičně nosit Boží rozhodnutí pro syny Izraele na svém srdci před Hospodinem. K nárameníku zhotovíš řízu, celou z fialového purpuru. Uprostřed bude otvor pro hlavu, dokola opatřený tkaným lemem jako otvor v krunýři, aby se neroztrhl. Dole na obrubě připevníš granátová jablka z látky fialově purpurové, nachové a karmínové dokola na obrubě a mezi nimi zlaté zvonečky. Zlatý zvoneček a granátové jablko, zlatý zvoneček a granátové jablko budou střídavě dokola na obrubě řízy. To bude mít Áron na sobě, když bude konat službu. Kdykoli bude vstupovat do svatyně před Hospodina a kdykoli bude vycházet, bude se ozývat jejich zvuk, aby nezemřel. Zhotovíš také květ z čistého zlata a vyryješ na něj, jako se vyrývá pečeť: „Svatý Hospodinu“. Připevníš jej purpurově fialovou šňůrkou na turban; bude vpředu na turbanu. Bude na Áronově čele. Áron bude odpovědný za nepravost při přinášení svatých věcí, které Izraelci oddělí jako svaté, za všechny jejich svaté dary. Květ bude na jeho čele trvale, aby nalezli zalíbení před Hospodinem.

Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav pro své milosrdenství a pro svou věrnost!
Proč by měly pronárody říkat: „Kde je ten jejich Bůh?“
Náš Bůh je v nebesích a všechno, co chce, koná.
Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo lidských rukou.
Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí,
mají uši, a neslyší, mají nosy, a necítí,
rukama nemohou hmatat, nohama nemohou chodit, z hrdla nevydají hlásku.
Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá.
Izraeli, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem.
Áronův dome, doufej v Hospodina, je tvou pomocí a štítem.
Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, je vám pomocí a štítem.
Hospodin na nás pamatuje, on nám žehná: žehná domu Izraele, žehná domu Áronovu,
žehná těm, kteří se bojí Hospodina, jak malým, tak velkým.
Hospodin ať vás rozmnoží, vás i vaše syny!
Jste Hospodinovi požehnaní; on učinil nebesa i zemi.
Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem.
Mrtví nechválí už Hospodina, nikdo z těch, kdo sestupují v říši ticha.
Avšak my budeme Hospodinu dobrořečit nyní i navěky. Haleluja.

Děkuji Bohu svému při každé vzpomínce na vás a v každé modlitbě za vás všechny s radostí prosím; jsem vděčen za vaši účast na díle evangelia od prvního dne až doposud a jsem si jist, že ten, který ve vás začal dobré dílo, dovede je až do dne Ježíše Krista. Vždyť právem tak smýšlím o vás všech, protože vás všechny mám v srdci jako spoluúčastníky milosti, i když jsem ve vězení, zodpovídám se před soudem a obhajuji evangelium. Bůh je mi svědkem, jak po vás všech vroucně toužím v Kristu Ježíši. A za to se modlím, aby se vaše láska ještě víc a více rozhojňovala a s ní i poznání a hluboká vnímavost; abyste rozpoznali, na čem záleží, a byli ryzí a bezúhonní pro den Kristův, plní ovoce spravedlnosti, které z moci Ježíše Krista roste k slávě a chvále Boží.