Sobota po 2. neděli velikonoční A

Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou, hostinu s vyzrálým vínem, jídla tučná s morkem, víno vyzrálé a přečištěné. Na této hoře odstraní závoj, který zahaluje všechny národy, přikrývku, která přikrývá všechny pronárody. Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin. V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.“

Hospodina miluji; on slyší můj hlas, moje prosby,
sklonil ke mně ucho. Po všechny své dny chci k němu volat.
Ovinuly mě provazy smrti, přepadly mě úzkosti podsvětí; nacházím jen soužení a strasti.
Vzývám však Hospodinovo jméno: Hospodine, prosím, zachraň mi život!
Jak se mám odvděčit Hospodinu, že se mne tolikrát zastal?
Zvednu kalich spásy a budu vzývat Hospodinovo jméno.
Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem.
Velkou cenu má v Hospodinových očích oddanost jeho věrných až k smrti.
Hospodine, prosím, já jsem tvůj služebník, služebník tvůj, syn tvé služebnice. Ty jsi mi rozvázal pouta.
Tobě obětuji oběť díků a budu vzývat Hospodinovo jméno.
Svoje sliby Hospodinu splním před veškerým jeho lidem,
v nádvořích Hospodinova domu, Jeruzaléme, v tvém středu. Haleluja.

Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty. Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé. Blaze tobě, neboť nemají, čím ti odplatit; ale bude ti odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“