Pátek po 1. neděli adventní C
Ekumenický lekcionář (RCL)
První čtení - Mal 3:13-18
„Příliš smělá jsou vaše slova proti mně, praví Hospodin. Ptáte se: ‚Co mluvíme proti tobě?‘
Říkáte: ‚Sloužit Bohu není k ničemu. Co z toho, že jsme před ním drželi stráž a že jsme chodili před Hospodinem zástupů zachmuřeně?
Proto za šťastné pokládáme opovážlivce. Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností, pokoušejí Boha, a přece uniknou.‘“
Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno.
„Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží.“
Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce.
Mezizpěv - L 1:68-79
„Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, protože navštívil a vykoupil svůj lid
a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
zachránil nás od našich nepřátel a z rukou těch, kteří nás nenávidí,
slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“
a vzbudil nám mocného spasitele z rodu Davida, svého služebníka,
jak mluvil ústy svatých proroků od pradávna;
zachránil nás od našich nepřátel a z rukou těch, kteří nás nenávidí,
slitoval se nad našimi otci a rozpomenul se na svou svatou smlouvu,
na přísahu, kterou učinil našemu otci Abrahamovi, že nám dá,
abychom vysvobozeni z rukou nepřátel a prosti strachu
jej zbožně a spravedlivě ctili po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš nazván prorokem Nejvyššího, neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů,
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, jímž nás navštíví Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a stínu smrti, a uvedl naše kroky na cestu pokoje.“
Druhé čtení - Fp 1:18b-26
Ale co na tom! Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus; z toho se raduji a budu radovat.
Neboť vím, že se mi vše obrátí k dobrému vaší modlitbou a přispěním Ducha Ježíše Krista.
Toužebně očekávám a doufám, že v ničem nebudu zahanben, ale veřejně a směle jako vždycky i nyní na mně bude oslaven Kristus, ať životem, ať smrtí.
Život, to je pro mne Kristus, a smrt je pro mne zisk.
Mám-li žít v tomto těle, získám tím možnost další práce. Nevím tedy, co bych vyvolil,
táhne mne to na obě strany: Toužím odejít a být s Kristem, což je jistě mnohem lepší;
ale zůstat v tomto těle je zase potřebnější pro vás.
Proto pevně spoléhám, že zůstanu a budu se všemi vámi k vašemu prospěchu a k radosti vaší víry,
abyste se mohli mnou ještě více chlubit v Kristu Ježíši, když k vám opět přijdu.