Velikonoční sobota
Pravoslavné perikopy
Epištola - Sk 3:11-16
Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo.
Když to Petr viděl, promluvil k lidu: „Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.
Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.
Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.
A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.
Evangelium - J 3:22-33
Potom Ježíš odešel se svými učedníky do judské země; tam s nimi pobýval a křtil.
Také Jan křtil v Ainon, blízko Salim, protože tam byl dostatek vody; lidé přicházeli a dávali se křtít.
To bylo ještě před Janovým uvězněním.
Mezi učedníky Janovými a Židy došlo ke sporu o očišťování.
Přišli k Janovi a řekli mu: „Mistře, ten který byl s tebou na druhém břehu Jordánu, o němž jsi vydal dobré svědectví, nyní sám křtí a všichni chodí k němu.“
Jan odpověděl: „Člověk si nic nemůže přisvojit, není-li mu to dáno z nebe.
Vy sami jste svědkové, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem vyslán jako jeho předchůdce.
Ženich je ten, kdo má nevěstu. Ženichův přítel, který u něho stojí a čeká na jeho rozkaz, upřímně se raduje, když uslyší ženichův hlas. A tak je má radost dovršena.
On musí růst, já však se menšit.
Kdo přichází shůry, je nade všecky. Kdo pochází ze země, náleží zemi a mluví o pozemských věcech. Kdo přichází z nebe je nade všecky,
svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví nikdo nepřijímá.
Kdo však jeho svědectví přijal, potvrdil tím, že Bůh je pravdivý.