Půlení Padesátnice
Pravoslavné perikopy
Epištola - Sk 14:6-18
Ti se o tom dověděli a uprchli do lykaonských měst Lystry a Derbe i okolí.
Ani tu nepřestali kázat evangelium.
V Lystře žil jeden člověk, který měl ochrnuté nohy; byl chromý od narození a nikdy nechodil.
Ten poslouchal Pavlovo kázání. Pavel se na něho upřeně podíval, a když viděl, že věří v Boží pomoc,
řekl mocným hlasem: „Postav se zpříma na nohy!“ A on vyskočil a chodil.
Když zástupy viděly, co Pavel učinil, provolávaly lykaonsky: „To k nám sestoupili bohové v lidské podobě!“
Barnabášovi začali říkat Zeus, Pavlovi pak Hermes, poněvadž to byl především on, kdo mluvil.
Dokonce kněz Diova chrámu před hradbami dal přivést k bráně ověnčené býky a chtěl je s lidmi apoštolům obětovat.
Když se to Barnabáš a Pavel doslechli, roztrhli svůj oděv, vběhli do zástupu mezi lidi
a volali: „Co to děláte? Vždyť i my jsme smrtelní lidé jako vy. Zvěstujeme vám, abyste se od těchto marných věcí obrátili k živému Bohu, který učinil nebe, zemi, moře a všechno, co je v nich.
Tento Bůh sice v minulosti nechával pohanské národy žít, jak chtěly,
avšak nepřestal dosvědčovat sám sebe tím, že jim prokazoval dobro: dával vám s nebe déšť i úrodu v pravý čas, sytil vás pokrmem a naplňoval radostí.“
Takovou řečí se jim jen s námahou podařilo zadržet zástupy, aby jim nezačaly obětovat.
Evangelium - J 7:14-30
Když bylo uprostřed svátků, vstoupil Ježíš do chrámu a učil.
Židé se divili a říkali: „Jak to přijde, že se vyzná v Písmech, když ho tomu nikdo neučil?“
Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale toho, kdo mě poslal.
Kdo chce činit jeho vůli, pozná, zda je mé učení z Boha, nebo mluvím-li sám za sebe.
Kdo mluví sám za sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu toho, který ho poslal, ten je pravdivý a není v něm nepravosti.
Nedal vám Mojžíš zákon? A nikdo z vás zákon neplní. Proč mne chcete zabít?“
Zástup odpověděl: „Jsi posedlý? Kdo tě chce zabít?“
Ježíš jim odpověděl: „Jediný skutek jsem učinil a všichni se nad tím pozastavujete.
Mojžíš vám dal obřízku - ne že by pocházela teprve od Mojžíše, je od praotců - a vy obřezáváte člověka i v sobotu.
Přijímá-li člověk v sobotu obřízku, aby byl dodržen Mojžíšův zákon, proč se na mne zlobíte, že jsem v sobotu uzdravil celého člověka?
Nesuďte podle zdání, ale suďte spravedlivým soudem!“
Tu řekli někteří Jeruzalémští: „Není to ten, kterého chtějí zabít?
A hleďte, mluví veřejně, a nic mu neříkají. Snad nedošli přední muži opravdu k poznání, že je to Mesiáš?
Ale o tomto člověku víme, odkud je. Až přijde Mesiáš, nikdo nebude vědět, odkud je.“
Tu Ježíš, když učil v chrámě, hlasitě zvolal: „Znáte mě a víte také, odkud jsem. A přece jsem nepřišel sám od sebe, ale poslal mě ten, který je pravdivý; toho vy neznáte.
Já ho však znám, neboť jsem od něho a on mě poslal.“
Tehdy se ho chtěli zmocnit; ale nikdo na něj nevztáhl ruku, neboť ještě nepřišla jeho hodina.