Úterý Svatého týdne
Pravoslavné perikopy
Evangelium - Mt 24:36-26:2
O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám.
Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noé:
Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu,
a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky - takový bude i příchod Syna člověka.
Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán.
Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána.
Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde.
Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční hodinu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu.
Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
Když pán ustanovuje nad svou čeledí služebníka, aby jim včas podával pokrm, který služebník je věrný a rozumný?
Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.
Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.
Když si však špatný služebník řekne: ‚Můj pán nejde‘,
a začne bít své spoluslužebníky, hodovat a pít s opilci,
tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší,
vyžene ho a vykáže mu úděl mezi pokrytci; tam bude pláč a skřípění zubů.
Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.
Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.
Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.
Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.
Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.
Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘
Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.
Tu řekly pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘
Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘
Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.
Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘
Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘
Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.
Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;
jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.
Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.
Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.
Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.
Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.
Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.‘
Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘
Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.‘
Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘
Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘
Jeho pán mu odpověděl: ‚Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.
Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.
Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!
Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.
A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘
Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, posadí se na trůnu své slávy;
a budou před něho shromážděny všechny národy. I oddělí jeden od druhých, jako pastýř odděluje ovce od kozlů,
ovce postaví po pravici a kozly po levici.
Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa.
Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne,
byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘
Tu mu ti spravedliví odpoví: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít?
Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě?
Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘
Král jim odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘
Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
Tehdy odpoví i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“
Když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
„Víte, že za dva dny jsou velikonoce, a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.“