Zelený čtvrtek
Pravoslavné perikopy
Epištola - 1K 11:23-32
Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také odevzdal: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb,
vzdal díky, lámal jej a řekl: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává; to čiňte na mou památku.“
Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, zpečetěná mou krví; to čiňte, kdykoli budete píti, na mou památku.“
Kdykoli tedy jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.
Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně.
Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije.
Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení.
Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají.
Kdybychom soudili sami sebe, nebyli bychom souzeni.
Když nás však soudí Pán, je to k naší nápravě, abychom nebyli odsouzeni spolu se světem.
Evangelium - Mk 14:12-17;J 13:3-17;Mk 14:18-26
Prvního dne nekvašených chlebů, když se zabíjel velikonoční beránek, řekli Ježíšovi jeho učedníci: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“
Poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a potká vás člověk, který nese džbán vody. Jděte za ním,
a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mne světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘
A on vám ukáže velkou horní místnost, zařízenou a připravenou; tam pro nás připravte večeři!“
Učedníci šli, a když přišli do města, nalezli všecko, jak jim to řekl; a připravili velikonočního beránka.
Večer přišel Ježíš s Dvanácti.
Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,
odložil svrchní šat, vzal lněné plátno a přepásal se;
pak nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat je plátnem, jímž byl přepásán.
Přišel k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: „Pane, ty mi chceš mýt nohy?“
Ježíš odpověděl: „Co já činím, nyní nechápeš, potom však to pochopíš.“
Petr mu řekl: „Nikdy mi nebudeš mýt nohy!“ Ježíš odpověděl: „Jestliže tě neumyji, nebudeš mít se mnou podíl.“
Řekl mu Šimon Petr: „Pane, pak tedy nejenom nohy, ale i ruce a hlavu!“
Ježíš mu řekl: „Kdo je vykoupán, nepotřebuje než nohy umýt, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.“
Věděl, kdo ho zradí, a proto řekl: Ne všichni jste čistí.
Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: „Chápete, co jsem vám učinil?
Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem.
Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat.
Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.
Amen, amen, pravím vám, sluha není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.
Když to víte, blaze vám, jestliže to také činíte.
A když byli u stolu a jedli, řekl: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí, ten, který se mnou jí.“
Zarmoutilo je to a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad ne já?“
Řekl jim: „Jeden z Dvanácti, který se mnou namáčí chléb v téže míse.
Syn člověka odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil.“
Když jedli, vzal chléb, požehnal. lámal a dával jim se slovy: „Vezměte, toto jest mé tělo.“
Pak vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z něho všichni.
A řekl jim: „Toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé.
Amen, pravím vám, že nebudu již píti z plodu vinné révy až do toho dne, kdy budu píti nový kalich v Božím království.“
Když zazpívali chvalozpěv, šli na Olivovou horu.