4. neděle postní
Pravoslavné perikopy
Epištola - Žd 6:13-20
Tak dal Bůh zaslíbení Abrahamovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém:
‚Hojně ti požehnám a dám ti mnoho potomků.‘
A protože byl Abraham trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu.
Lidé totiž přísahají při někom větším a přísaha je zárukou, kterou končí každý spor.
Když Bůh chtěl účastníkům zaslíbení přesvědčivě prokázat nezměnitelnost svého rozhodnutí, potvrdil své zaslíbení ještě přísahou.
A tak tyto dvě nezměnitelné věci, v nichž Bůh přece nemůže lhát, jsou mocným povzbuzením pro nás, kteří jsme nalezli útočiště v naději nám dané.
V ní jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně,
kam jako první za nás vstoupil Ježíš, kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
Evangelium - Mk 9:17-31
Jeden člověk ze zástupu odpověděl: „Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna, který má zlého ducha a nemůže mluvit.
Kdekoli se ho zmocní, povalí ho a on má pěnu u úst, skřípe zuby a strne. Požádal jsem tvé učedníky, aby ducha vyhnali, ale nedokázali to.“
Odpověděl jim: „Pokolení nevěřící, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přivěďte ho ke mně!“
I přivedli ho k němu. Když ten duch Ježíše spatřil,, hned chlapce zkroutil křečí; padl na zem, svíjel se a měl pěnu u úst.
Ježíš se zeptal jeho otce: „Od kdy to má?“ Odpověděl: „Od dětství.“
A často jej zlý duch srazil, dokonce do ohně i do vody, aby ho zahubil. Ale můžeš-li, slituj se nad námi a pomoz nám.“
Ježíš mu řekl: „Můžeš-li! Všechno je možné tomu, kdo věří.“
Chlapcův otec rychle vykřikl: „Věřím, pomoz mé nedověře!“
Když Ježíš viděl, že se sbíhá zástup, pohrozil nečistému duchu: „Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji, vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!“
Duch vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel; chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že umřel.
Ale Ježíš ho vzal za ruku, pozvedl ho a on vstal.
Když vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, ptali se ho: „Proč jsme ho nemohli vyhnat my?“
Řekl jim: „Takový duch nemůže vyjít jinak, než modlitbou a postem.“
Když odtamtud vyšli, procházeli Galileou; Ježíš však nechtěl, aby se o tom vědělo,
neboť učil své učedníky a říkal jim: „Syn člověka je vydáván do rukou lidí a zabijí ho; a až bude zabit, po třech dnech vstane.