Pátek po 3. neděli velikonoční
Pravoslavné perikopy
Epištola - Sk 8:40-9:19
Filip se pak ocitl v Azótu. Procházel všemi městy a přinášel jim radostnou zvěst, až se dostal do Cesareje.
Saul nepřestával vyhrožovat učedníkům Páně a chtěl je vyhladit. Šel proto k veleknězi
a vyžádal si od něho doporučující listy pro synagógy v Damašku, aby tam mohl vyhledávat muže i ženy, kteří se hlásí k tomu směru, a přivést je v poutech do Jeruzaléma.
Na cestě, když už byl blízko Damašku, zazářilo kolem něho náhle světlo z nebe.
Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mne pronásleduješ?“
Saul řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ.
Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat.“
Muži, kteří ho doprovázeli, zůstali stát a nebyli schopni slova; slyšeli sice hlas, ale nespatřili nikoho.
Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl. Museli ho vzít za ruce a dovést do Damašku.
Po tři dny neviděl, nic nejedl a nepil.
V Damašku žil jeden učedník, jménem Ananiáš. Toho Pán ve vidění zavolal: „Ananiáši!“ On odpověděl: „Zde jsem, Pane.“
Pán mu řekl: „Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí
a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl.“
Ananiáš odpověděl: „Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě.
Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno.“
Pán mu však řekl: „Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským.
Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno.“
Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: „Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým.“
Tu jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít.
Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní
Evangelium - J 6:48-54
Já jsem chléb života.
Vaši Otcové jedli na poušti manu, a zemřeli.
Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.
Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z toho chleba, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“
Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“
Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.