Quinquagesima (Esto mihi, masopustní neděle)
Tradiční luterské perikopy
Epištola - 1K 13:1-13
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno.
Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné;
až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno.
Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské.
Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.
A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska.
Evangelium - L 18:31-43
Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků.
Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj,
zbičují ho a zabijí; a třetího dne vstane.“
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal.
Když se Ježíš přiblížil k Jerichu, seděl u cesty jeden slepec a žebral.
Když uslyšel, že kolem prochází zástup lidí, ptal se, co se to děje.
Řekli mu, že tudy jde Ježíš Nazaretský.
Tu zvolal: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
Ti, kteří šli vpředu, ho napomínali, aby mlčel. On však tím více křičel: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli.
Když se přiblížil, Ježíš se ho otázal: „Co chceš, abych učinil?“ On odpověděl: „Pane, ať vidím.“
Ježíš mu řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě uzdravila.“
Ihned prohlédl, šel za ním a oslavoval Boha. A všechen lid, který to viděl, vzdal Bohu chválu.