4. neděle po Trojici
Tradiční luterské perikopy
Epištola - Ř 8:18-23
Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena.
Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů.
Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti - ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje,
že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.
Víme přece, že veškeré tvorstvo až podnes společně sténá a pracuje k porodu.
A nejen to: i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla.
Evangelium - L 6:36-42
Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
Nesuďte a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte a bude vám odpuštěno.
Dávejte a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám.“
Řekl jim také podobenství: „Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?
Žák není nad učitele. Je-li zcela vyučen, bude jako jeho učitel.
Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Jak můžeš říci svému bratru: ‚Bratře, dovol, ať ti vyjmu třísku, kterou máš v oku‘, a sám ve svém oku trám nevidíš? Pokrytče, nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.