2. neděle postní
Tradiční luterské perikopy
Epištola - 1Te 4:1-12
Konečně vás, bratří, prosíme a napomínáme v Pánu Ježíši, abyste vždy více prospívali v tom, co jste od nás přijali a co už také činíte: žijte tak, abyste se líbili Bohu.
Vždyť víte, které příkazy jsme vám dali od Pána Ježíše.
Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení, abyste se zdržovali necudnosti
a každý z vás aby uměl žít se svou vlastní ženou svatě a s úctou,
ne ve vášnivé chtivosti jako pohané, kteří neznají Boha.
Ať nikdo v této věci nevybočuje z mezí a neklame svého bratra, protože Pán ztrestá takové jednání, jak jsme vám už dříve řekli a dosvědčili.
Vždyť Bůh nás nepovolal k nečistotě, nýbrž k posvěcení.
Kdo tím pohrdá, nepohrdá člověkem, nýbrž Bohem, jenž vám dává svého svatého Ducha.
O bratrské lásce není třeba, abych vám psal, neboť Bůh sám vás vyučil, jak se máte mít mezi sebou rádi.
A takoví opravdu jste ke všem bratřím v celé Makedonii; jen vás prosíme, bratří, abyste v tom byli stále horlivější.
Zakládejte si na tom, že budete žít pokojně, věnovat se své práci a získávat obživu vlastníma rukama, jak jsme vám již dříve uložili.
Tak získáte úctu těch, kdo stojí mimo, a na nikoho nebudete odkázáni.
Evangelium - Mt 15:21-28
Ježíš odtud odešel až do okolí Týru a Sidónu.
A hle, jedna kananejská žena z těch končin vyšla a volala: „Smiluj se nade mnou, Synu Davidův! Má dcera je zle posedlá.“
Ale on jí neodpověděl ani slovo. Jeho učedníci přistoupili a žádali ho: „Zbav se jí, vždyť za námi křičí!“
On odpověděl: „Jsem poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského.“
Ale ona přistoupila, klaněla se mu a řekla: „Pane, pomoz mi!“
On jí odpověděl: „Nesluší se vzít chleba dětem a hodit jej psům.“
Ona řekla: „Ovšem, Pane, jenže i psi se živí z drobtů, které spadnou ze stolu jejich pánů.“
Tu jí Ježíš řekl: „Ženo, tvá víra je veliká; staň se ti tak, jak chceš.“ A od té hodiny byla její dcera zdráva.