Přihlášení
Login

Heslo


Poslední komentáře

Používání prostředků milosti

Publikováno: pondělí, 12. únor 2007 @ 23:59:27

"Stanovisko k praxi služby Slova a svátostí" - výchozí dokument pro liturgickou obnovu v ELCA

Předmluva: Trojjediný Bůh a prostředky milosti

Princip 1: Trojjediný Bůh jedná v prostředcích milosti

Ježíš Kristus je živé a nepomíjivé Slovo Boží. Mocí Ducha se toto pravé Slovo Boží, kterým je Ježíš Kristus, čte v Písmu svatém, hlásá v kázání, zvěstuje v odpouštění hříchů, jí a pije v eucharistii a setkává se s člověkem v tělesné přítomnosti křesťanského společenství. Mocí Ducha jednajícího ve svatém křtu, toto Slovo omývá lidi, aby se stali Kristovým vlastním tělem ve světě. Tento dar Slova a Svátostí jsme nazvali „prostředky milosti“. Živým srdcem všech těchto prostředků je přítomnost Ježíše Krista skrz moc Ducha jakožto daru Otce.

Princip 2: Trojjediný Bůh vytváří Církev

Bůh dává Slovo a svátosti Církvi a mocí Ducha tak vytváří a udržuje církev mezi námi (Malý katechismus, Krédo III.). Bůh ustanovuje svátosti k „vzbuzování a utvrzování víry“ (AV 13). Bůh povolává Církev, aby věnovala péči a věrnost ve svém užívání prostředků milosti, aby všichni lidé mohli slyšet a uvěřit Evangeliu Ježíše Krista a být shromážděni do Božího vlastního poslání pro život světa.

Princip 3: Co je Církev?

„Učí se také mezi námi, že jedna svatá křesťanská církev bude a zůstává navěky. To je shromáždění všech věřících, mezi kterými se v čistotě káže Evangelium a svaté svátosti se vysluhují podle Evangelia“ (AV 7)

Princip 4: Toto stanovisko podporuje jednotu uprostřed různosti.

Dar Slova a Svátostí je od Boha. Toto stanovisko o svátostné praxi hledí podporovat jednotu mezi námi ve vysluhování prostředků milosti a v pěstování společného chápání a praxe. To není snaha o nastolení uniformity mezi námi.

Část I. – Hlásání Slova a křesťanské shromáždení

Princip 5: Co je Slovo Boží?

Ježíš Kristus je Slovo Boží vtělené. Hlásání Boží zvěsti pro nás je zároveň Zákon a Evangelium. Kanonická Písma Starého i Nového Zákona jsou psané Slovo Boží. Skrze toto Slovo v těchto formách jako skrze svátosti, Bůh dává víru, odpuštění hříchů a nový život.

Princip 6: Neděle poskytuje den pro shromáždení kolem Slova a Svátostí

Neděle, den Kristova vzkříšení a zjevování ukřižovaného a vzkříšeného Krista učedníkům, je hlavním dnem kdy se křesťané scházejí k bohoslužbám. V rámci tohoto shromáždění se čte a káže Slovo a slaví se svátosti.

Princip 7: Písmo se čte nahlas

Veřejné čtení Písma svatého je neodstranitelná část bohoslužeb, která vytváří základ pro veřejné hlásání evangelia.

Princip 8: Pokřtění lidé hlásají Boží slovo

Všichni pokřtění sdílejí zodpovědnost za hlásání Slova a formování křesťanského shromáždění.

Aplikace 8A

Jeden ze způsobů jakým laici mohou vykonávat veřejné hlásání Slova, jsou asistující služebníci. Mezi těmito asistujícími služebníky mohou být čtenáři Písma, kantoři a vedoucí modlitby.

Aplikace 8B

Hudebníci slouží shromáždění osvětlováním čtení a svátostí, účastí sboru na písni.

Aplikace 8C

Existuje mnoho cest mimo shromáždění, jakými může být vykonávána veřejná služba Slova. Některé z nich zahrnují službu katechetů, evangelistů a učitelů.

Princip 9: Boží slovo je kázáno.

Kázání Evangelia ukřižovaného a vzkříšeného Krista koření ve čteních Písma v bohoslužebném shromáždění. Povolaní a ordinovaní služebníci nesou zodpovědnost za kázané Slovo v církvi shromážděné k veřejné bohoslužbě.

Aplikace 9B

I když mohou někdy kázat i jiné osoby, povolaný pastor sboru má zodpovědnost za toto kázání, běžné připravování a dodávání kázání a dohled nad vší veřejnou službou Slova ve sboru. Ve sborech bez povolaného pastora přebírá tuto zodpovědnost synodální biskup, většinou poskytnutím prozatímního pastora. Všichni křesťané ovšem nesou zodpovědnost za hlásání a učení Evangelia v denním životě.

Princip 10: Slovo promlouvá ve společném hlase shromáždění.

Shromážděný sbor se podílí na hlásání Slova Božího splečným hlasem. Zpívá písně a liturgické texty. Vyznává Nicejské nebo Apoštolské vyznání víry.

Aplikace 10A.

Hymny, liturgie a kréda jsou prostředky, kterými komunita sama hlásá a odpovídá Slovu Božímu. Toto svědectví by mělo být oceněno, učeno a převzato do srdce. Pokladnice hudby se stále rozrůstá o nové skladby a písně církví po celém světě.

Princip 11: Umění slouží Slovu

Hudba, výtvarné umění a prostředí našich bohoslužebných prostorů vyjadřují v lutherských církvích zvěstování Slova.

Princip 12: Zpověď a rozhřešení zvěstují Slovo

Evangelium je také zvěstováno ve zpovědi a rozhřešení (úřad klíčů) a ve vzájemném rozhovoru a utěšování bratří a sester. Naše sbory jsou povolány k věrnému užívání společného i individuálního vyznávání hříchů a svatého rozhřešení.

Princip 13: Křesťané se scházejí kolem Slova i při jiných příležitostech.

Bohoslužebná shromáždění nejsou omezena na nedělni nebo slavení Slova a svátostí. Křesťané se scházejí k bohoslužbám o jiných dnech týdne, k ranní nebo večerní modlitbě, k bohoslužbám slova nebo pobožnostem, k místním nebo národním svátkům, a k důležitým životním udáílostem jako jsou svatby nebo pohřby. Křesťané se také scházejí ve svých vlastních domech k modlitbě, čtení Bible a k pobožnostem.

Část II. – Svatý křest a křesťanské shromáždění

Princip 14: Co je křest?

Ve svatém křtu nás trojjediný Bůh vysvobozuje od sil zla, nechává umírat naše hříšné „já“, dává nám nové zrození, přijímá nás za své děti a činí z nás členy Kristova těla, Církve. Křest je přijímán pouhou vírou.

Princip 15: Ježíš Kristus je dárcem sv. křtu

Křest byl dán církvi od Ježíše Krista ve Velkém vyslání (Mt 28:19-20), ale i v jeho vlastním křtu od Jana (Mk 1:9-11 par.) a ve křtu kříže (Lk 12:50, Mk 10:38, Řím 6:3).

Princip 16: Křest je jednou provždy

Osoba se křtí jen jednou. Kvůli své nezničitelné podstatě Božího zaslíbení a kvůli Božímu jednání v Kristu, které je „jednou provždy“ se křest neopakuje.

Princip 17: Křest zahrnuje denní umírání a povstávání

Skrze Boží dar a povolání jsou všichni kdo byli pokřtěni v Krista denně pokládáni do smrti, takže denně můžeme povstávat k novosti života.

Princip 18: Křest je po všechny věky

Bůh, jehož milost je pro všechny, je tím, kdo jedná ve křtu. Tedy kandidáti křtu jsou po všechny věky. Někteří jsou dospělí nebo starší děti, kdo uslyšely Evangelium Ježíše Krista, vyznávají víru a přejí si křest. Někteří jsou mladší děti nebo nemluvňata aktivních členů sboru, nebo ty děti pro které členové sboru poskytují kmotrovství.

Princip 19: Křest zahrnuje katechesi

Křest zahrnuje poučení a vyživování ve víře pro život v učednictví.

Princip 20: Těm kdo jsou křtěni, pomáhají kmotři.

Pro dospělé i děti je prospěšné, pokud mají křestní kmotry. Hlaví rolí kmotra je vést a doprovázet čekatele a, tak dalece jak možno, jeho rodinu v procesu vzdělávání a křtu. Pomáhají pokřtěnému připojit se k životě a práci společenství věřících ve světě.

Princip 21: Křest se odehrává při shromáždění

Čekatelé křtu, kmotři a ordinovaný služebník povolaný církví se scházejí ke slavení křtu se sborem při společných bohoslužbách církve.

Princip 22: Křtu předsedá pastor

Křtu předsedá ordinovaný služebník.

Princip 23: Křest se může vykonat před bezprostředně hrozící smrtí

V případě bezprostředně hrozící smrti může být osoba pokřtěna jakýmkoliv křesťanem. Jestliže náhlá smrt předejde křtu, poroučíme dotyčného Bohu s modlitbou a doufáním v Boží milost.

Princip 24: Křtíme ve jménu trojjediného Boha

Svatý křest je vysluhován s vodou ve jménu trojjediného Boha, Otce, Syna i Ducha svatého. Křest ve jménu trojjediného Boha zahrnuje vyznání a učení nauky a významu sv. Trojice. Pokřtení jsdou vítáni do těla Kristova. To je společenmství které žije z „milosti Pána Ježíše Krista, lásky Boží a společenství Ducha svatého“ (2Kor 13:13).

Princip 25: Křest je veřejné znamení

Snažíme se slavit křest takovým způsobem, aby slavení bylo pravým a úplným znamením věcí, které křest znamená.

Princip 26: Vody se užívá velkoryse.

Voda je znamením očisty, smrti a nového narození. Při svatém křtu se používá hojně, aby symbolizovala Boží moc nad hříchem a smrtí.

Princip 27: Křtitelnice je umístěna ve shromáždění

Křtitelnice naplněná vodou a umístěná v bohoslužebném prostoru shromáždění symbolizuje důležitost této svátosti pro víru a život.

Princip 28: Další znamení hlásají význam křtu.

Vzkládání rukou a modlitba za dary Ducha svatého, znamení křížem a pomazání olejem pomáhá v osvojování šíře významů křtu. Jiná symbolická jednání jsou také náležitá, jako např. odívání křestním rouchem a předávání rozsvícené svíce.

Pozadí 28A

Tato interpretační znamení zvěstují dary, které jsou dány skrze zaslíbení Boží ve křtu samotném. Některé klíče k jejich interpretaci podává Písmo svaté. Vzkládání obou rukou s modlitbou za dary Ducha svatého je znamením vylití Ducha svatého k posílení lidu Božího pro misii. Znamení kříže označuje křesťana jako sjednoceného s Ukřižovaným. Použití oleje je znamením pomazání Duchem svatým a spojení s Ježíšem Kristem, Pomazaným Božím.

Princip 29: Křest přivtěluje k Církvi

Ve křtu se lidé stávají členy nejen všeobecné církve, ale i místního sboru. Tedy všechny křty jsou zanášeny do záznamů sboru a v době vysluhování svátosti se vydávají osvědčení.

Princip 30: Křest je opakovaně stvrzován

Veřejný obřad Utvrzení křtu může být použit v mnoha obdobích života pokřtěného křesťana. Je zvláště vhodný při konfirmaci a při všech dobách přijetí nebo obnovení členství.

Část III. – Eucharistie a křesťanské shromáždění

Princip 31: Co je eucharistie

U stolu našeho Pána Ježíše Krista Bůh vyživuje víru, odpouští hřích a volá nás ke svědectví evangeliu.

Princip 32: Ježíš Kristus je dárcem Eucharistie

Večeře Páně byla ustanovena Ježíšem Kristem v noci, kdy se za nás vydal.

Princip 33: Ježíš Kristus je skutečně přítomen v této svátosti

V této svátosti je přítomen ukřižovaný a vzkříšený Kristus a dává své pravé tělo a krev jako pokrm a nápoj. Tato reálná přítomnost je tajemstvím.

Princip 34: Slavení Eucharistie zahrnuje jak Slovo, tak svátostný pokrm

Dvě hlavní části eucharistické liturgie, Hlásání Slova Božího a slavení svátostného pokrmu jsou tak důvěrně spojeny, že tvoří jeden akt bohoslužby.

Princip 35: Eucharistie se slaví každý týden

Podle Apologie Augsburského vyznání (ApAV 24) slaví lutherské sbory eucharistii každou neděli a svátek. Tato konfese zůstává normou naší praxe.

Pozadí 35A

Církev slaví eucharistii často, protože Církev potřebuje svátost, prostředek, kterým se ustanovuje společenství Církve a její poslání jako pokřtěného lidu Božího je vyživováno a udržováno. Tato praxe byla znovu potvrzena r. 1989 v ELCA.

Aplikace 35B

Všechny sbory jsou povzbuzovány ke každotýdennímu slavení eucharistie, ale ne každá bohoslužba musí být eucharistií.

Aplikace 35C

Účast na svátostné hostině má být skrz pozvání, ne skrze požadavek. Členové této církve jsou povzbuzováni k tomu, aby se svátost stala častější než příležitostnou součástí jejich životů.

Princip 36: Eucharistie má rozličná jména

Rozličnost jmen demostruje bohaství eucharistie. Tato jména zahrunjí Večeři Páně, Svaté přijímání, Eucharistii, Mši, Svátost oltářní, Božskou liturgii a Služby Boží.

Princip 37: Eucharistie je dána pokřtěným

Připuštění ke svátosti je pozváním od Pána prostřednictvím církve těm, kdo jsou pokřtěni.

Princip 38: Věk prvního přijímání může být různý

Společná misie mezi sbory této církve závisí na vzájemném respektu k různým praxím v mnoha oblastech církevního života včetně věku prvního přijímání.

Princip 39: Eucharistie se koná ve shromáždění

Svátost slaví shromážděný lid Boží. Eucharistie, obvykle slavená v rámci sboru, se může slavit také při synodálních, celocírkevních i jiných příležitostech, kde se shromažďují pokřtění.

Princip 40: Eucharistii předsedá pastor

Na svědectví, že je tato svátost slavností Církve a slouží její jednotě, předsedá eucharistické bohoslužbě ordinovaný služebník a pronáší Velké díkčinění. Tam, kde není možné po dlouhou dobu zajistit vedení ordinovaného pastora, může synodní biskup pověřit řádně vzdělaného laika předsedáním pro konkrétní časový úsek a místo.

Pozadí 40A

Ve slavení eucharistie Kristus shromažďuje, učí a vyživuje církev. Je to Kristus, kdo zve k jídlu a předsedá mu. Je pastýřem, ktewrý vede Boží lid, prorok, který oznamuje Slovo Boží, knězem, který slaví Boží tajemství. Ve většině církví je předsedání vyznačeno ordinovaným duchovním. Ten kdo předsedá eucharistické slavnosti ve jménu Kristově, činí zřejmým, že ritus není vlastním výtvorem shromáždění, eucharistie je přijímána jako dar Krista, žijícího v církvi. Vysluhovatel eucharistie je vyslanec, který reprezentuje božskou iniciativu a vyjadřuje spojení místního společenství s ostatními místními společenstvími ve všeobecné církvi.

Princip 41: Laičtí pomocní přisluhující mohou sloužit v mnoha rolích.

Jmenovaní a poučení laikové mohou sloužit v mnoha vedoucích rolích při eucharistii. Mezi těmito pomocnými přisluhujícími mohou být lektoři, kantoři, hudebníci, akolyté, vedoucí modliteb, ti kdo připravují pokrm a ti kdo nabízejí pohostinství.

Princip 42: Doporučuje se příprava

Formy přípravy na eucharistii zaměřují společenství víry na šíři potřeby vykoupení ve stvoření a hloubku Božích výkupných skutků. Jsou doporučeny (ale ne vyžadovány) takové formy, aby byla osoba "hodně a dobře připravena věřit slovům 'za vás' a 'na odpuštění hříchů'."

Princip 43: Eucharistie je konsekrována Božím slovem a modlitbou

Biblická slova ustanovení deklarují Boží jednání a pozvání. Jsou usazena v kontextu Velkého díkčinění. Eucharistická modlitba hlásá a oslavuje Boží milostivé dílo stvoření, vykoupení a posvěcení.

Princip 44: Užívá se chleba a vína

V souladu se slovy ustanovení užívá naše církev ke slavení Večeře Páně chleba a víno. Komunikanti za normálních okolností přijímají v eucharistii oba živly.

Aplikace 44C

Z naléhavých zdravotních důvodů mohou jednotlivci přijímat pouze jeden živel. Za určitých okolností se sbory mohou rozhodnout dát na oltář malé kousky nepšeničného chleba nebo nealkoholického vína či vinného džusu. Taková pastýřská a sborová rozhodnutí jsou delikátní a musí obsahovat úctu jak k tradici círvke tak k lidem v každém místním shromáždění.

Princip 45: Eucharistické zvyklosti odrážejí jednotu a důstojnost

Praxe rozdílení a přijímání eucharistie odráží jednotu Těla Kristova a důstojnost nového života pokřtěných.

Princip 46: Předsedající pokaždé přijímá

Jako znamení jednoty i své vlastní potřeby milosti, předsedající i pomocní přisluhující by měli přijímat při každé eucharistii.

Princip 47: S chlebem a vínem se jedná důstojně

S eucharistickým chlebem se jedná s péčí a důstojností i mimo vlastní svátostný akt, jako s nositelem přítomnosti Krista a s Božím dobrým stvořením.

Princip 48: Sbory poskytují eucharistii nepřítomným.

Sbory poskytují eucharistii nemocným, imobilním a uvězněným.

Princip 49: Praktikujeme eucharistickou pohostinnost

Ve víře v reálnou přítomnost Krista naše církev praktikuje eucharistickou pohostinnost. Všechny pokřtěné osoby jsou pozvány k přijímání, když navštíví sbory naší církve.

Princip 50: Luteráni touží po jednotě Kristova stolu

Pro univerzální povahu církve se mohou luteráni účastnit eucharistických bohoslužeb v jiných křesťanských církvích.

Část IV. Prostředky milosti a křesťanská misie

Princip 51: Prostředky milosti vedou církev k misii

V každém slavení prostředků milosti jedná Bůh, aby ukázal jak potřeby světa, tak pravdu evangelia. V každém sromáždění křesťanů kolem hlásaného slova a svatých svátostí jedná Bůh, aby posílil misii církve. Ježíš Kristus, který je Božím živým chlebem sestupujícím z nebe, dává své tělo za život světa. Toto skutečné tělo, vydané pro život všech, je zahrnuto ve slovu a ve svátostech.

Princip 52: Křest vede k vyjádření křesťanského povolání

Křesťané vyznávají křestní víru jako své zařazení mezi učedníky ve světě. Bůh povolává křesťany, aby užívali svá rozličná povolání a své služby ke svědectví evangeliu, kdekoliv pracují nebo slouží.

Princip 53: Boží slovo vede křesťany k žité modlitbě

Kvůli slovu Božímu jsou křesťanská bohoslužebná shromáždění místem přímluvných modliteb. Na základě Slova a zaslíbení Božího se církev modlí v moci Ducha svatého a ve jménu Ježíše Krista za všechny velké potřeby světa.

Princip 54: Eucharistie nás posiluje ke svědectví a k dílu spravedlnosti.

Jako prostředek milosti je eucharistie mesiánskou hostinou na které Bůh nabízí milosrdenství a odpuštění, tvoří a posiluje víru pro naši každodenní práci a službu a vede nás k touze po dni zjevení Boží spravedlnosti po celém světě, a nabízí jistou a určitou naději budoucího vzkříšení k věčnému životu.



17. listopad 2019
22. neděle po Trojici
Dominica XXIII. post Pentecosten
Aktuálně
5. 1. 2019 @ 12:41
9. 11. 2018 @ 16:59
3. 4. 2018 @ 8:46
21. 9. 2017 @ 17:26
21. 4. 2015 @ 15:30
30. 3. 2015 @ 9:25
28. 3. 2014 @ 10:07
31. 1. 2014 @ 10:22
10. 1. 2014 @ 15:18
16. 12. 2013 @ 15:49

<< 2019 >>
<< Listopad >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  
Nadcházející události