Přihlášení
Login

Heslo


Poslední komentáře

Pašijové meditace Johanna Gerharda

Autor: Johann Gerhard
Přispěvatelé: Martin Grombiřík
Publikováno: sobota, 6. prosinec 2008 @ 11:55:52

Meditace o utrpení Páně theologa a mystika vrcholné lutherské orthodoxie.

Cvičení v pokání z utrpení Páně

Uvaž trpělivost Krista

Viz, věrná duše, bolest utrpení na kříži, rány, které jej sklíčily, muka umírání. Tuto hlavu, k úzkosti andělských duchů probodenou trny. Tu krásnou tvář, poskvrněnou plivanci před ničemnými lidskými syny. Ty zářivé oči, jak slábnou ve smrti. Viz uši, které slyšely chválu andělů, nyní naplněné hlukem urážek a posměchu hříšných. Ústa, která hlásala božskou moudrost a učila anděly, dostávají ve své žízni ocet a žluč. Nohy, jejichž podnož je uctívána, jsou upevněné hřeby (Iz 66:1). I ruce, které se natahovaly k nebi, jsou roztažené na kříži a probité hřeby (Iz 45:12). Tělo, nejsvětější trůn a nejčistší příbytek Boží, je zbičované a probodnuté kopím. Nezbylo v něm nic kromě jazyka, kterým se modlí za ty, kdo ho ukřižovali (Lk 23:34). Ten, který vládne s Otcem v nebesích je nejsmutněji zasažen hříchem na kříži. Bůh umírá. Bůh trpí. Bůh prolévá krev.

Co se stane se suchým stromem, jestliže se toto stalo se zeleným (Lk 23:21)? Co se stane s hříšnými, jestliže se toto stalo se spravedlivým a svatým? Jak bude věčně tolerovat u svých služebníků to, co tak tvrdě potrestal na svém Synu? Jestliže Kristus, který vstoupil do světa bez hříchu, z něj neodešel bez úhony, jak mnohého bití zasluhuje ten, který na svět v hříchu přišel, v hříchu žije a v hříchu zemře?

Služebník se má radovat, protože Syn trpí pro jeho přestoupení a dokonce ještě vážnější přestoupení. Služebník nahromadil Boží hněv a Syn pracuje pro utišení a usmíření hněvu Otcova. Jak nekonečný je Boží hněv, jak nevýslovná zběsilost! Jak neproniknutelně nepoddajná spravedlnost! Obrací se v hněvu proti svému jedinému a nejmilovanějšímu Synu, podílníku své vlastní bytnosti, ne pro Jeho vlastní přestoupení, ale pro jeho přímluvy za služebníka. Co učiní služebníku, který zatvrzele setrvává ve svých hříších a urážkách?

Služebník by měl pociťovat bázeň, třesení a smutek při pohledu na zásluhy, když je Syn trestán pro hříchy, které nejsou jeho vlastní. Služebník, který nechce ustat v hříchu, by se měl chvět bázní, když Syn bez ustaní pracuje pro hříšníky. Stvoření by se mělo chvět v bázni - jeho Stvořitel je křižován. Služebník, který zabil Pána, by se měl bát - je bezbožníkem a hříšníkem, který ztrestal Zbožného a Svatého.

Naslouchejme křiku Nejmilovanějšího. Slyšme jeho pláč. On křičí z kříže: "Hleď, člověče, pro kterého trpím. Volám k tobě, protože pro tebe umírám. Pohleď na trest, kterým jsem byl zasažen. Viz hřeby, kterými jsem proboden. Není taková bolest jako ta, kterou trpím. Ačkoliv vnější bolest je velká, vnitřní utrpení je mnohem vážnější, protože zakouším tyto nadmíru hrozné věci pro tebe" (Ez 11:19). Smiluj se, smiluj se nad námi, Jediný, který projevuješ soucit, a obrať naše kamenná srdce k sobě.

Útěcha pro kajícího z utrpení Kristova (zvláště z Anselma)

Kříž Kristův je naše koruna

Veškerá sláva zbožných je v odpuzujícím utrpení Páně. Veškerá úleva zbožných je v v ranách našeho Spasitele. Náš život je v jeho smrti. Naše sláva je v jeho vyvýšení. Jak velké je tvé milosrdenství, nebeský Otče, všeohoucí Bože! Byl jsem schopen tě urazit, ale ne se s tebou smířit. Proto jsi mne smířil se sebou v Kristu. Viz tedy, svatý Bože, že jsi odpustil vinu mého těla v těle svátostném. Pamatuj, že Syn si vedl v utrpení dobře, a zapomeň že tvůj služebník činil zlo. Když tě mé tělo popudilo k hněvu, modlím se, aby tě tělo Kristovo pohnulo k milosrdenství. Co moje nepravosti zasluhují, je velké, ale co mi svatost Vykupitele zasluhuje, je mnohem a mnohem větší. Moje nespravedlnost je veliká, ale spravedlnost mého Vykupitele je mnohem, mnohem větší.

Vskutku, o kolik je Bůh větší než člověk? Jak nepatrná je moje zloba vůči jeho dobrotě, v množství i kvalitě? Všechno co jsem, je z tvého dopuštění. Dej, ať všechno co jsem, je ke tvému potěšení. Udělal jsi mne prosícího. Udělej mne i přijímajícího. Ty způsobuješ, že hledám. Dej, ať také naleznu. Učíš mne klepat. Otevírej tedy, když klepám. Od tebe pochází moje touha. Dej mi také její cíl. Od tebe mám svoji vůli, dej mi také její uskutečnění. Svatý Bože a spravedlivý Soudče, pokud mé hříchy budou skryty, budou nevyléčitelné. Jestliže jsou vidět, jsou odporné. Bolestivě mne pálí, ale co víc, děsí mne strachem. Nezadržuj, prosím, své skutečné milosrdenství tomu, v kom jsi rozpoznal tak skutečnou bídu. Kéž se tak velký hřích setká s tvým mnohem větší a vznešenější milostí.



20. květen 2019
pondělí po 5. neděli velikonoční
Aktuálně
5. 1. 2019 @ 12:41
9. 11. 2018 @ 16:59
3. 4. 2018 @ 8:46
21. 9. 2017 @ 17:26
21. 4. 2015 @ 15:30
30. 3. 2015 @ 9:25
28. 3. 2014 @ 10:07
31. 1. 2014 @ 10:22
10. 1. 2014 @ 15:18
16. 12. 2013 @ 15:49

<< 2019 >>
<< Květen >>
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31    
Nadcházející události