Principy liturgie

Autor:
Publikováno:

Přehled témat výchozího dokumentu programu Renewing Worship

Jazyk a křesťanské shromáždění

Hudba v křesťanském shromáždění

Kázání v křesťanském shromáždění

Bohoslužebný prostor


JAZYK a křesťanské shromáždění

I. Bůh a jazyk bohoslužeb

L-1 Jazyk (řeč) je dar Boží

Bůh je někdo, kdo mluví. Bůh volá veškeré stvoření do bytí a dává lidem řeč, jako způsob (prostředek) odpovídání Bohu a formování společenství.

L-2 Jazyk slouží poslání Božímu.

Trojjediný Bůh hovoří v a skrz Krista-Slovo. Bůh povolává do bytí církev a dává nám řeč abychom ho chválili a prosili, svědčili a sloužili životu světa.

L-3 Bohoslužba se koná v mnoha jazycích

Duch svatý vytváří jednotu Kristovy církve mezi osobami různých řečí jako znamení Boží široké náruče. Církev při bohoslužbách užívá mnoho jazyků.

L-4 V bohoslužbě promlouvá milosrdenství a spravedlnost

Jazyk bohoslužeb dává výraz Božímu milosrdenství a formuje nás k tomu, abychom žili jako milosrdní a spravedliví lidé.

L-5 Bůh je přítomen v lidské řeči a ještě hlouběji než je lidská řeč.

Bůh je přítomen a jedná skrz řeč. Jazyk bohoslužby odráží Boha nám zjeveného a evokuje tajemství Boha za lidským chápáním a zkušeností.

L-6 Bohoslužba je více než slova.

Protože samotná slova nemohou vyjádřit plnost Boha, neverbální prvky bohoslužby doplňují slova v bohoslužebném slovníku.

II. Písmo svaté a jazyk bohoslužeb

L-7 Písmo je hlásáno

Čtení a slyšení Písma je podstatnou částí bohoslužby a základem pro jiné formy hlásání.

L-8 Písmo je zdrojem jazyka v bohoslužbě

Texty užité při bohoslužbě jsou založeny v jazyce Písma.

L-9 Poklad jazyka se rozrůstá.

Církev stále buduje na základech výraziva Písma svatého a rozšiřuje tento poklad jazyka a obrazů, aby mohla zvěstovat v plnosti trojjediného Boha

III. Církev a jazyk bohoslužeb

L-10 Bohoslužba je participační (podílnická)

Bohoslužba zahrnuje všechny, kdo se sešli. Mnoho hlasů se sdílí v řeči bohoslužby, přebírajíce různé role.

L-11 Jazyk bohoslužeb je zároveň běžný i neběžný.

Jazyk bohoslužeb využívá pečlivě zpracovaný národní jazyk stejně tak jako slova a výrazy, které nejsou obvyklé v každodenní řeči (např. hebrejské, řecké a latinské aklamace).

L-12 Společné texty jsou znamením jednoty

Použití textů společně udržovaných je znamením společenství církve přes hranice prostoru a času.

L-13 Ekumenická vyznání víry jsou znamením jednoty

Ekumenická vyznání víry (Apoštolské, Nicejské a Athanasiánské) používaná při bohoslužbách  vyznávají víru církve skrz věky a po celém světě.

L-14 Paměť a víra se vzájemně vymezují a udržují

Jazyk bohoslužby udržuje paměť komunity i jedince. Opakování známých textů a učení se nových udržuje víru skrz generace.

L-15 Jazyk bohoslužby zahrnuje všechny

Jazyk bohoslužby odráží Boží lásku pro celé stvoření. Hledíme používat slova, obrazy a metafory které vyjadřují šíři Boží lásky.

L-16 Jazyk bohoslužby souvisí s místním shromážděním

Pro určité části liturgie (přímluvy, kázání, ...) jsou charakteristická slova příslušná k místnímu kontextu.

HUDBA v křesťanském shromáždění

I. Povaha hudby

M-1 Hudba je od Boha

Bůh stvořil hudbu jako součást celého stvoření a dal ji lidstvu pro rozvoj

M-2 Hlas je primárním nástrojem v bohoslužbě

V církvi je primárním hudebním nástrojem lidský hlas, darovaný Bohem pro zpívání a hlásání slova Božího.

M-3 Zpěv shromáždění je centrální

Hudba je společná a vztahová aktivita. Shromáždění je hlavní hudební těleso a jeho zpěv je jádrem bohoslužby.

M-4 Hudební vyjádřování je rozmanité

Zdravé napětí mezi jednoduchou a složitou hudbou obohacuje slavící shromáždění.

M-5 Zpěv shromáždění formuje paměť a udržuje víru

Zpěv shromáždění přispívá k duchovní formaci shromáždění samotného a jeho jednotlivých členů. Užívány pečlivě a důsledně skrz čas, písně formují společnou a individuální paměť a slouží k udržování víry z jedné generace na druhou.

M-6 Hudba zahrnuje celou osobu

Sloužíme Bohu svými těly, skrz zpívání, pohyb, tanec a gesta.

II. Hudba slouží a dává rámec

M-7 Hudba slouží slovu Božímu

Hudba slouží slovu Božímu jeho nesením ve slyšitelných vzorcích a formách. Hudba hlásá a osvětluje Boží slovo, pomáhá mu rezonovat v srdcích a paměti komunity i jednotlivce.

M-8 Hudba slouží svátostem

Hudba obklopuje a slouží slavení svátostí. Jako část Božího stvoření obnoveného v Kristu, lid Boží zpívá okolo živlů, slov a úkonů, které nesou Boží milost.

M-9 Hudba slouží modlitbě

Hudba pomáhá modlitbě Božího lidu a obklopuje ji.

III. Hudba podporuje a vede

M-10 Shromáždění je ve zpěvu vedeno

Zpívající shromáždění potřebuje službu vedení.

M-11 Pěvecký sbor slouží shromáždění

Pěvecké sbory vedou, učí a hlásají v rámci shromáždění.

M-12 Nástroje a techniku je třeba užívat opatrně

Prioritu má zpěv shromáždění.

M-13 Hudba je dobré dílo

Ti kdo plánují, komponují, vedou a provozují hudbu jsou povoláni k nabízení toho nejlepšího Bohu a shromáždění.

IV. Hudba obnovuje a spojuje.

M-14 Hudba slouží jednotě církve

Církevní píseň zahrnuje tradice z jiných časů a míst kdekoliv na světě stejně jako konkrétnost a specifika shromáždění v jednom místě a čase.

M-15 Hudba vyjadřuje kulturní rozmanitost

Pro použití v bohoslužbě je přijatelná hudba mnoha kultur, neboť zjevuje zázrak stvoření v jeho velké rozmanitosti.

M-16 Hudba se vztahuje k uzdravování a zacelování

Hudba zahrnuje celé společenství a celou osobu.

M-17 Hudba slouží Božímu vyslání (misii)

Shromáždění se schází a rozchází se při zpěvu písně a vydává svědectví o Kristu sobě navzájem i všem, se kterými se setkají. Skrz hudbu posiluje Duch svatý shromáždění, aby participovalo na Božím vyslání (misii) do světa.

M-18 Hudba hlásá spravedlnost a milosrdenství

Hudba přináší biblickou zvěst o spravedlnosti a milosrdenství.

KÁZÁNÍ v křesťanském shromáždění

I. Zvěstování a kázání

P-1 Bůh mluví

Bůh mluví. V rámci křesťanského shromáždění, které se sešlo kolem slova a svátostí, trojjediný Bůh mluví ke každému člověku, ke společenství víry i k celému stvoření.

P-2 Boží lid zvěstuje slovo

Bůh povolává celý Boží lid ke zvšěstování živého slova v bohoslužbě, ve svědectví i v životě vytyčeném svobodou v Kristu

P-3 Kázání je pro církev nezbytné

Ve shromáždění je primářní formou zvěstování slova Božího kázání. Kázání je tak nezbytné pro život církve.

P-4 Kázání je součást celé bohoslužby

Kázání ve shromáždění je integrováno do celé události bohosužby

II. Kázání a slovo Boží

P-5 Kázání je mluvená účast na slovu.

Slovo Boží je především mluvené slovo, událost, která nese moc tvořit a měnit. Kázání participuje na tvůrčí a transformující síle slova Božího

P-6 Skrze kázání je přítomen Kristus

Slovo Boží je ztělesněno v osobě Ježíše Krista, Slova Božího vtěleného. Ježíš Kristus je živý a nám přítomný skrz kázání.

P-7 Kázání je založeno na Písmu

Písmo je inspirované svědectví o Božích zjevujících činech v dějinách. Kázání je založeno na tomto Písmu.

P-8 Slovo Boží je zároveň Zákon i Evangelium

Zvěstování slova Božího je zároveň zákon i evangelium. Kázání dělá pečlivé rozlišení mezi těmito dvěma aspekty slova Božího.

P-9 Duch volá lidi k víře

Duch svatý volá lidi k víře skrze kázání.

P-10 Kázání utváří životy lidí

Duch svatý působí skrze kázání a formuje a posiluje lidi, aby Boží poslání přenášeli do svého každodenního života.

P-11  Bůh autorizuje kázání

Bůh službu kázání zaštiťuje svojí autoritou.

P-12 Kazatele povolává a vybavuje církev

Církev pověřuje určité osoby službou kázání a vybavuje je pro stálý růst v jejich zodpovědnosti.

P-13 Život ve společenství vyživuje kázání.

Život v křesťanském společenství je dar, který formuje a vyživuje službu kázání.

IV. Kázání v kontextu

P-14 Kázání je kontextuální

Bůh, který promluvil ve stvoření, skrze vtělené Slovo a skrze proroky a apoštoly, pokračuje v promlouvání do našeho světa a času. Kázání propojuje jediné všeobecné (katolické) a apoštolské svědectví s mnoha konkrétními a přesahujícími kontexty našich dnů.

P-15 Kázání jde proti kultuře

Někdy Boží slovo protiřečí převažujícím východiskům konkrétní kultury nebo doby. Kázání je často protikulturní.

P-16 Kázání je transkulturní a přeskulturní (cross-cultural)

Boží slovo sjednocuje lidi ve víře, naději a lásce přes hranice kultur.

P-17 Kázání se opírá o různé komunikační prostředky

Kázání používá prostředky lidské komunikace pro předávání zvěsti o Boží milosti. Kazatelské umění zahrnuje trvalý vývoj těchto nástrojů pro šíření Božího slova.

Bohoslužebný PROSTOR

I. Bohoslužby, bohoslužebný prostor a misie

S-1 Bohoslužba je prostorová

Bohoslužba a bohoslužebný prostor jsou životně propojeny

S-2 Prostor vyjadřuje víru a slouží misii

Místo bohoslužeb vyjadřuje víru církve a slouží Boží misii.

S-3 Různé prostory slouží společnému schématu bohoslužeb

Prostory užívané pro bohoslužby se mění místo od místa a kultura od kultury, vycházejíce vstříc společnému liturgickému schématu.

S-4 Posvátný prostor se vytváří posvátností bohoslužby

Tělo Kristovo shromažďující se k modlitbě posvěcuje prostor užívaný k bohoslužbě.

S-5 Umění slouží bohoslužebnému shromáždění.

Umění a architektura hlásají evangelium, obohacují účast shromáždění na slovu a svátostech a zesilují tematiku období nebo příležitosti. Liturgické umění oživuje víru a život společenství.

S-6 Bohoslužebný prostor svědčí o spravedlnosti.

Bohoslužebný prostor vydává svědectví evangeliu způsoby, které čelí destruktivním schématům ve společnosti a utvrzují spravedlnost, pokoj a integritu Božího stvoření.

II. Oblasti liturgických úkonů

S-7 V rámci bohoslužebného prostoru existují liturgická centra

Prostor pro shromáždění zahrnuje primárně centra pro slavení služby slova Božího a svátostí, sekundárně prostor pro realizaci rolí všech, kdo bohoslužbu vedou, a další prostory které doplňují požadavky na společnou bohoslužbu.

S-8 Místo křtu hlásá naši víru

Místo a vykonávání křtu hlásá víru církve. Velkorysý prostor okolo tekoucí vody posiluje význam křtu ve shromáždění.

S-9 Slovo je v ohnisku

Umístění Bible nebo lekcionáře na ambón nebo kazatelnu vede k vizuálnímu vyjádření přítomnosti a důležitosti slova Božího.

S-10 Kristův stůl má své místo

Kristův stůl má své místo uprostřed shromáždění.

S-11 Vedoucí bohoslužby mají své místo

Bohoslužebný prostor zahrnuje vyhrazená místa pro vedoucí bohoslužby. Místa pro předsedající a asistující duchovní jsou různá, nemají však být příliš oddělena ani vyvýšena.

S-12 Hudebníci mají své místo

Poskytnutí odpovídajících míst pro sboristy a instrumentalisty jim umožňuje se efektivně podílet na vedení bohoslužby.

S-13 Prostor pro shromažďování vítá a vysílá

Prostor pro shromažďování (obecný nebo chrámová předsíň) je významný přechodový prostor mezi církví a světem. Shromažďovací prostor buduje smysl pro společenství, umožňuje pohostinnost a vysílá shromáždění do světa. Může také sloužit jako výchozí místo pro průvody.

S-14 Bohoslužebným prostorům dává tvar množství obřadů

Celý rituální život společenství přispívá k tvarování bohoslužebného prostoru.

S-15 Media slouží liturgii

Používání elektronických medií a technologií v bohoslužebném prostoru představuje zároveň příležitost i problém pro bohoslužbu církve.

S-16 Kříž, oděvy a nádoby přispívají ke zvěstování

Výtvarné umění a formy médií ztělesňují a podporují hlásání slova Božího.

III. Znaky bohoslužebného prostředí

S-17 Bohoslužebný prostor je pohostinný.

Pohostinný bohoslužebný prostor velkoryse poskytuje místo shromáždění, jeho liturgii a širokému množství aktivit odpovídajících životu církevní obce a jí obklopující komunity.

S-18 Jasnost zjevuje to, co je ústřední.

Prostředí prosté nepodstatností nebo nadbytečných symbolů  dává jasnost tomu, co je v bohoslužbách středem.

S-19 Flexibilita slouží rozmanitosti

Flexibilita prostoru a přenosnost mobiliáře umožnujě rozličnost bohoslužby i souvisejících aktivit obce a společenství.

S-20 Krása otevírá shromáždění Bohu

V bohoslužebném prostoru je krása branou k tajemství Božímu a svědectvím křesťanské pravdy a víry. Krása se zjevuje skrz důstojné užívání materiálů Božího stvoření.

IV. Obnova bohoslužebného prostoru a společenství

S-21 Liturgické návrhářství je skutkem modlitby

Proces budování bohoslužebného prostoru nebo přeuspořádání stávajícího je sám o sobě aktem víry a bohoslužby.

S-22 Proces návrhu zahrnuje celou komunitu

Celé společenství víry je zahrnuto v procesu návrhu a vytváření nového nebo obnoveného bohoslužebného prostoru.

S-23 Odborníci jsou při obnově partnery

Lidé se vzděláním a zkuušenostmi v tvorbě liturgického prostoru jsou základními partnery v obnoveném užívání existujících prostor a v nových konstrukčních projektech.

S-24 Budování je předmětem péče

Volby v užívání peněz, majetku a jiných zdrojů odráží příspěvek společenství pro službu.

S-25 Obnova prostrou vyzývá k obnově lidí

Obnovení bohoslužebného prostoru je příležitostí k obnově bohoslužebného společenství.