Přihlášení
Login

Heslo


Poslední komentáře

Svátostná unie

Správný výklad Eucharistie jako svátostného sjednocení těla a krve Krista s chlebem a vínem Večeře Páně.

[37] K tomuto tajemství Kristovy dvojjediné osoby ostatně přirovnávají tajemství svátostného Hodu vyjádřené slovy Kristova odkazu: Toto jest mé tělo, již mnozí z nejproslulejších učitelů staré církve, jakými byli Justin (Apol. I:66), Cyprián (Ep 63:4.5), Augustin (Pseudo-A: Quaest. ex NT 95), Lev (Sermo XCI), Gelasius, Jan Zlatoústý (Ep. as Caesarium monach.) a jiní. Upozornují, že obdobně, jako se v Kristu nerozlučně sjednotily dvě nezměné rozdílné přirozenosti, jsou při řádném vysluhování svaté Večeře Páné zde na zemi spolupřítomny dvě bytnosti, totiž přirozený chléb a pravé přirozené tělo Kristovo.

[38] Nicméně tu nacházíme i jistý rozdíl: ono sjednocení těla a krve Kristovy s chlebem a vínem není sjednocením osobním jaké v Kristu spojilo obé přirozenosti, nýbrž právě sjednocením svátostným. Tímto označením, unio sacramentalis, je Dr. Luther a další z našich theologů obdařili ve výše uvedených článcích ujednání z roku 1536, ale i na jiných místech. Chtěli tak zvýraznit, že používají-li formas in pane, sub pane, cum pane, to jest obratů ve chlebu, pod ch1ebem, s chlebem, nezamýš1ejí tím ovšem nijak zastírat přímý smysl vlastního znění slov Kristových: že onen odkaz hoc est corpus meum, "toto jest mé tělo," nepovažují za figuratam praedicationem, tedy výpověď obrazně pronesenou a šifrovaně zaobalenou, ale jen nebývalou, inusitatam.

[39] Jak říká Justin: "Nepřijímáme je jako obyčejný chléb a jako obvyklý nápoj, ale věříme, že jako byl Ježíš Kristus, náš Spasitel, slovem Božím učiněn tělem a v něm kvůli naší spáse kolovala i krev, tak je také pokrm, požehnaný jeho slovem a modlitbou, tělem a krví našeho Pána Ježíše Krista."

(FC SD 7:37-39)

Ani transsubstanciace papeženská, ani fysická konsubstanciace nebo smíšení podstat (commixio substantiarum), ani místní inkluse (localis inclusio), nýbrž jednota svátostná (unio sacramentalis), kterou se - mocí ustanovení a zřízení Kristova - při užití a přijetí svaté Večeře se zároveň s chlebem a vínem přijímá, jí a pije pravé Kristovo tělo a krev.

Jelikož, v souladu s tím, nemůžeme požívat chléb a víno ve sv. Večeři bez současného požívání těla a krve Krista, a jelikož můžeme požívat tělo a krev Krista pouze skrze medium podílení se chléb a víno, chápeme z toho, že ve sv. Večeři je zvláštní unie těla a krve Krista s chlebem a vínem. Nejsme však schopni popsat tuto unii podle její bytostné přirozenosti, protože je ve své povaze unikátní a nevystižitelná, proto [jen] musíme omezit sami sebe v jejích falešných interpretacích. Její falešnou interpretací může být,

  • jestliže věříme ve změnu jedné substance v druhou, jak činí římská církev v dogmatu o transsubstanciaci, které je naprosto falešným učením, protože Písmo svaté hlásá, že oboje, jak chléb a víno, tak i tělo a krev Krista jsou přítomny ve sv. Večeři,
  • když věříme v kombinaci obou substancí do jedné (commixio substantiarum),
  • když věříme, že tato unie zasahuje za Večeři Páně a nepřetržitě existuje,
  • když věříme, že tělo a krev jsou nějak místně zahrnuty do chleba a vína (inclusio localis),
  • když držíme, že tato unie je téže podstaty jako [hypostatická] unie mezi božskou a lidskou přirozeností Krista (impanace).

(Schmid, s. 556)

Svátostná unie není

  • transsubstanciace chleba do těla Kristova
  • konsubstanciace nebo commixtio dvou podstat, ale v chlebu a vínu zůstává substance těla a krve Kristovy nesmíšená
  • místní nebo trvající přilnutí nebo připojení k chlebu a vínu bez ohledu na užití svátosti.
  • impanace, t.j. zahrnutí malé částečky ležící skryté pod chlebem (?)
  • osobní unie chleba a těla Kristova, jaká existovala mezi Synem Božím a přejatým lidstvím.

(Hafenreffer, Doctr. Theol., p. 571).

Svátostná unie je lutherský theologický pohled na reálnou přítomnost těla a krve Kristových v eucharistii. Je prohlašována za jedinečnou unii, aby byla odlišena od jiných "unií" v theologii jako "personální unie" dvou přirozeností v Ježíši Kristu, "mystické unie" Krista a církve a "přirozené unie" těla a duše v lidské osobě. Ve svátostné unii je konsekrovaný chléb eucharistie sjednocen s tělem kristovým a konsekrované víno eucharistie s krví Kristovou, mocí Kristova původního ustanovení s výsledkem že kdokoliv kdo jí a pije tyto "živly" - konsekrovaný chléb a víno - skutečně jí a pije fyzické tělo a fyzickou krev Kristovu. Lutheráni věří, že jezení nehodných (manducatio indignorum) že dokonce nevěřící jí a pijí v eucharistii skutečně tělo a krev Kristovy, je důležitou součástí eucharistického pohledu.

(wikipedie)

Myšlenka svátostného sjednocení ve Večeři Páně je excelentní analogií hypostatické unie dvou přirozeností v Kristu, božské a lidské, v jedné osobě. Chléb je tělo Kristovo, víno je krev Kristova. Tři „posvátné“ předložky v lutherské gramatice víry jsou v, s a pod. Tělo a krev Krista se podává v, s a pod konsekrovaným chlebem a vínem. Tyto předložky nám nepovolují uvažovat o eucharistickém pokrmu jako o reprezentaci vágní duchovní přítomnosti Krista „kde jsou dva neb tři v jeho jménu“. Luther s tím ovšem může souhlasit, protože on hovoří o přítomnosti Kristově vedle svého učení o ubikvitě, v každém kamenu, ohni a vodě, jako je Bůh kdekoliv přítomen ve světě, dokonce i v nejmenších lístcích stromu. Ale můžeme ho tam najít, právě kdekoliv? Ne, on chce, abychom ho hledali na konkrétních místech. Nalézáme jej kde řekl že jej máme hledat a s čím zaslíbil být spojen – s konkrétním bochníkem a kalichem vína – ačkoliv je nějak přítomen v jakémkoliv bochníku a jakémkoliv kalichu.

(Braaten)

Svátostná unie je pravé a reálné spojení chleba a těla jakož i vína a krve.

(Quenstedt)


Vytvořil: Martin Grombiřík
Poslední změna: čtvrtek, 22. prosinec 2011 @ 01:13:06